Den bez smogu

smog

Probudil mne zvuk klaksonu.

„Co se děje?“ chraptím rozespale směrem k zachumlané mumii po mé levici.

„Netušim“, vyhrabe se zpod přikrývek Láf, „ale venku je nějak rušno“.

Z okna obýváku se nám naskytne zvláštní pohled: v naší druhdy mrtvé jednosměrce jsou nasáčkovaná auta kam oko dohlédne, řidiči nervózně túrují, vyklánějí se z otevřených okének a vztekle gestikulují.

„Nojó,“ plácne se Láf do čela, „von je vlastně dneska den bez smogu!“

Celý příspěvek

Bagí se teď chladí

Neslyšeli jste náhodou něco o mejdanu století, co má aktuálně probíhat v nebi? Musí to být pecka, v mým okolí se na něj poslední dobou každou chvíli někdo zdekuje. Kolikrát mi o své pozvánce i řeknou, ale já je neposlouchám nebo je neberu vážně a pak  jsem náhle součástí černě oděného davu, přes clonu slz nevěřícně zírám na jméno na katafalku, na zdobnou bednu a  na věnce s černýma stuhama, uši mi drásá nesnesitelná hudba a řečník nám sděluje, že tváří v tvář konečnosti lidské existence zůstáváme žalostně bezmocní.

Celý příspěvek

Lyžmo

Druhého ledna v půl deváté večer po návratu z nejmenovaného pohoří se v důsledku konjunkce Marsu se severním lunárním uzlem ocitám na Černém Mostě. V ruce třímám sjezdové lyže v silonovém fusaku a mám v plánu dojet metrem domů, uvařit si grog, zalehnout ke knize a prožít klidný večer bez dětí.

V Hloubětíně přistoupí do poloprázdného vagónu pěstěný, dobře oblečený pětačtyřicátník s módními černými brýlemi na fešném nose a s koženou brašnou v podpaží. Zřejmě střední manažerský kádr v nějaké přiměřeně zlé mezinárodní logistické firmě, otipuji zběžně a ponechávám jej svému osudu. Muž však vrhne dlouhý, poněkud podezíravý pohled na můj černý fusak, váhavě přistoupí blíž a nakonec si nerozhodně přisedne na sedadlo vedle mne.

Celý příspěvek

Lékárnice

lekarna

Naše ulice bývala před lety obchodní tepnou – alespoň tak soudím podle fošnami zatlučené výlohy pekařství a osiřelé trafiky. Dalším živnostníkem, který tu navzdory špatným časům přežívá, je devadesátiletý holič, za jehož výlohou neuroticky chraplá otylý kříženeček krysaříka a dobrmana. A pak je tu lékárna s laskavě poblikávajícím zeleným křížem, přístav naděje, psycholaboratoř i kabaret v jednom.

Celý příspěvek

Nerozumím lidstvu

problémy lidstva

Točím se v centrifúze nad výlevkou všehomíra. Nová slova, témata, přístroje. Nové politické strany.  Nové trendy, barvy, appky, jídla. Nové sociální sítě, zprávy, média, přístupy, metody, noví experti, kandidáti, konzultanti. Všude nové baráky, nová mimina. Valí se ze všech stran.

Celý příspěvek

Jak to bylo s Helgou

Foto Mgr. Veronika Kaufnerová

„Mýý chcemé zvířátkó!“

„Žádný další zvíře už mi nesmí přes práh! Pod vanou máte rybenky, šatník je plný molů a stejně si s nimi vůbec nehrajete! Další zvíře by pro nás s tatínkem znamenalo jen novou starost!“

„Když s nima se nedá pořádně hrááát, my potřebujeme něco chlupatýýýhóóó.“

Celý příspěvek

Nejlíp tančím po tetanu

roxy

Rozvoněly se prázdniny, je léto jak má být: vzduch se tetelí, hmyz bziká, z polí zíraj slunečnice, zmije se svlíkaj, lišky rdousej kuřátka, nahnilý ptáčnice padaj do trávy, psi dýchavičně vyplazujou jazyky, mouchy jančí nad kupkami sena a namísto vět „Prosím o odeslání dokumentu ještě dnes!!! Díky!!!“ slýchám „Na mým knedlíku leží mltvej mlaveneček“. Nu a o klasické venkovské zážitky taky nemám nouzi – třeba předvčírem, jak jsem šlápla na rezavej hřebík.

Celý příspěvek